Asi každý někdy viděl povrchový lom.

Je jedno, jestli to bylo v televizi, na novinové fotografii anebo na vlastní oči.

Ohromná rypadla každý den odtěží tuny zeminy.

Výsledkem jsou naprosto zničené krajiny, kde nežije člověk ani žádný jiný živočich.

Jsou to krajiny nejen bez života, ale i bez historie.

Ta byla zničena spolu s domy původních obyvatel a s krajinným rázem.

Kde jedno končí, začíná něco nové. Tímto úslovím se řídí rekultivace.

Rekultivace je vědní disciplína, která se zabývá obnovou krajiny poškozené lidskou činností (těžba, skládky…).

Jedná se o velmi složitý obor, který v sobě zahrnuje technické, biologické a právní činnosti.

Rekultivační opatření musí být uvažována již pře zahájením těžby či skládkování. Bez vhodného projektu rekultivace území po skončení škodlivé činnosti nelze projekt těžby či skládkování povolit.

Cíl rekultivací

Hlavní cíl rekultivací je zahladit stopy po škodlivé činnosti člověka. Při rekultivaci se odborníci snaží znovu vytvořit správně fungující krajinný systém a to nejen z biologického hlediska. Důležité je také vrátit krajině sociální funkci. Nejčastěji rekultivace probíhá tak, že se naveze vrstva zeminy, která byla odtěžena. Na takto upravených plochách se vysazují lesy, zakládají pole, sady a budují rybníky či mokřady. Možné je také zbudování různých parků nebo motokrosových závodišť.

Druhy rekultivací

Rozeznáváme čtyři druhy rekultivací. Ve většině případů se nepoužívá pouze jeden druh rekultivace, ale všechny čtyři se navzájem kombinují.

1. Lesnická rekultivace

Na pozemcích určených k rekultivacím dochází k výsadbě dřevin. Přihlédnuto musí být k budoucí funkci lesa (ochranná, zdravotní, rekreační…). Vysazeny mohou být pouze domácí dřeviny a skladba dřevin musí odpovídat místním podmínkám.

2. Zemědělská rekultivace

Před zahájením např. bánské činnosti musí dojít ke skrývce ornice. Tato ornice je uložena a po ukončení škodlivé činnosti se využívá pro zemědělskou rekultivaci. Je potřeba dobře zvážit začlenění takto vzniklé zemědělské půdy do nově se tvořícího krajinného rázu a podle toho založit pole, pastviny či louky.

3. Vodohospodářská rekultivace

Spočívá v zakládání rybníků, přehrad, mokřadů a dalších vodních ploch. Je vhodné zařadit tyto nově vzniklé vodní plochy do protipovodňové ochrany území.

4. Ostatní rekultivace

Při tomto druhu rekultivace se plocha upravuje do podoby parků, příměstské zeleně, sportovišť a jiných rekreačních ploch.

J. H.