Počet aut roste každým rokem. Dříve ekonomicky slabší státy posilují své národní ekonomiky a jejich obyvatelstvo bohatne. Bohužel pro životní prostředí chtějí tito lidé svoji ekonomickou úroveň dát najevo. Jedním z možných způsobů, jak dát svoji ekonomickou úroveň najevo, je koupit si automobil. V současné době jezdí po světě zhruba 650 miliónů osobních aut. Přitom Evropská komise předpokládá, že do roku 2020 pude na Zemi v provozu 1,8 miliardy osobních automobilů. Tento růst bude samozřejmě znamenat nárůst škodlivých výfukových exhalací. A to i za předpokladu, že nová auta jsou stále menší „žrouti“ paliva a produkují tak méně těchto zplodin. Dalším problémem může být nedostatek ropy.  Řešení se nabízí v podobě vodíkového pohonu.

Vodík jako řešení budoucnosti

Vodík je nejrozšířenější prvek v celém Vesmíru. Na planetě Zemi je co do početnosti výskytu na třetím místě. Nevyskytuje se však v čisté podobě, ale pouze ve sloučeninách. Každý, kdo prošel středoškolskou chemií, si jistě vzpomene, že nejvíce vodíku je na Zemi vázáno ve vodě. Důvodů proč se inženýři již dlouhou dobu (první pokusy započaly již v první polovině 19. Století) pokouší využít vodík k získávání energie nebo k pohonu automobilů, je více. Nejvýznamnějšími však jsou, že zásoba vodíku ve vodním prostředí je téměř neomezená a skutečnost, že při spalování vodíku nedochází k produkování toxických plynů.

Není všechno zlato, co se třpytí

Využívání vodíku však není bez problémů. V žádném případě nemůžeme očekávat, že nás vodík zbaví v několika dalších letech a možná i desítek let závislosti na fosilních palivech. Musíme si totiž uvědomit, jak se vodík vyrábí. Dnes totiž naprostá většina vyrobeného vodíku (asi 90 %) vzniká zplyňováním uhlí. Do budoucna však s touto možností nemůžeme počítat, protože zásoby uhlí se tenčí. Další možnou a perspektivní metodou výroby vodíku je elektrolýza vody. Chceme-li vyrábět vodík elektrolýzou vody, potřebujeme k tomu ovšem levný zdroj elektrické energie.  Další možné způsoby výroby vodíku jsou: zplyňování biomasy a termické štěpení vody a štěpení zemního plynu. Zemní plyn však také jednou dojde a navíc jeho cena je pevně svázána s cenou ropy a ta stále roste. Jednoduché není ani skladování a doprava vodíku. Vodík je totiž ve směsi s kyslíkem velmi výbušný, nejčastěji se skladuje v plynném skupenství. Můžeme se však setkat i se skladováním vodíku v kapalné formě a skladování v hydridech kovů. Výroba, skladování i samotné užívání vodíku stále provází řada problémů, ale i přesto má do budoucna jeho využití značnou perspektivu.

J.H.