Do 31. března je stále možné nominovat administrativní budovy, domy, veřejná prostranství, parky, úpravy řek či území v krajině do 5. ročníku celostátní soutěže Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s Integra Consulting. Podmínkou je, aby se jednalo o již realizované projekty a byly adaptované na budoucnost – tedy na častější období sucha, zvyšování teploty a vlny veder i četnější přívalové srážky. Přihlášku je možné podat na www.adapterraawards.cz a získat finanční i věcné ceny v jednotlivých kategoriích – Volná krajina, Zastavěná území, Náš domov a Pracovní prostředí.

O vítězích rozhodne odborná porota, o Ceně sympatie pak v internetovém hlasování veřejnost. Kromě toho pořadatelé udělí také speciální ocenění nejlepším projektům z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje či regionů sousedících s Rakouskem.

Dle dat Českého hydrometeorologického ústavu se u nás průměrná teplota v letních měsících za posledních padesát let zvýšila o téměř 3 °C. Počet tropických dnů, kdy teplota překročí třicítku, roste, a očekává se, že v budoucnu takových dnů můžeme očekávat ročně i 30. Prodlužovat se podle odborníků bude období bez dešťů vedoucí k vysušování krajiny. Setkávat se budeme také častěji s bouřkami a prudkými lijáky, krupobitím či přírodními požáry. Všechny tyto situace s sebou nesou důsledky ovlivňující život obyvatel, životní prostředí i ekonomiku.

„Vedro obtěžuje, ohrožuje zdraví starších a nemocných obyvatel, zvyšuje kvůli klimatizaci energetické zatížení měst. Sucho působí na množství zemědělské úrody, erozi půdy, v obcích má pak vliv na kvalitu pitné vody nebo stav zeleně. Přívalové srážky zase způsobují škody na majetku a infrastruktuře, přetěžují kanalizaci a čistírny odpadních vod či splachují bahno z polí do okolních vesnic. Soutěž Adapterra Awards oceňuje projekty realizované u nás, které se těmto nově nastoleným podmínkám snaží přizpůsobit a jejich důsledky mírnit,” říká koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství. S kolegy se pak shodují, že odolná krajina i města se v budoucnu neobejdou bez dostatečného množství zeleně a vodních prvků, které přirozeně chladí své okolí. V zástavbě je pak potřeba pracovat na zlepšení hospodaření s dešťovou vodou, tak abychom ji zasákli v místě dopadu a nenechali odtékat pryč kanalizací.

Zelená střecha na budově školy brání jejímu přehřívání v letních měsících a zároveň slouží jako učebna

„Klimatická změna již probíhá a bude vyžadovat významné investice do adaptace. Z těchto důvodů jsme se rozhodli stát partnerem soutěže Adapterra Awards, a to kategorie Zastavěná území, kde se hojně uplatňují výrobky z cementu. Uvědomujeme si, že výroba cementu patří mezi ekologicky nejnáročnější disciplíny, přesto je ochrana životního prostředí naší prioritou a rádi bychom dosáhli do roku 2050 uhlíkové neutrality,” vysvětluje Marek Tláskal ze společnosti Českomoravský cement zapojení do soutěže v roli partnera.

 

Celostátní kolo soutěže Adapterra Awards se dělí do 5 hlavních kategorií: Volná krajina, Zastavěná území, Náš domov, Pracovní prostředí a Cena sympatie. Z došlých přihlášek vybírá finalisty i vítězné projekty prvních čtyř uvedených kategorií odborná porota. Vítězové získávají finanční odměnu či věcnou cenu od partnerů soutěže – společnosti Nestlé (100 tisíc Kč), Českomoravský cement (50 tisíc Kč), SOLSOL (fotovoltaický set v hodnotě 50 tisíc Kč) a IVT Tepelná čerpadla (tepelné čerpadlo vzduch/vzduch v hodnotě 90 tisíc Kč). O Ceně sympatie rozhoduje od 1. srpna do 15. října veřejnost prostřednictvím online hlasování na webu soutěže. Vítěze internetového hlasování ocení společnost Delloitte finanční odměnou ve výši 50 tisíc Kč. Všechny vítězné projekty pořadatelé vyhlásí 1. listopadu na tematicky zaměřené konferenci v Praze.

Projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.

Co jsou to mokřady?

Mokřad je přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem, kde voda neproudí, ale zůstává alespoň po většinu roku.

K mokřadům řadíme vodní prvky v krajině, jako jsou rašeliniště, slatiny, prameniště, mrtvá ramena, tůně, lužní lesy, zamokřené louky, nivy řek, bažiny, rákosiny, horská jezera, rybníky, slaniska či zatopené lomy.

Kromě toho, že mokřady poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů, zachycují a zmírňují také přívalové deště či povodně, zvyšují vlhkost vzduchu a přirozeně ochlazují prostředí v horkých dnech, jsou zásobárnami vody v obdobích sucha, zlepšují přirozenými filtračními procesy kvalitu vody a v neposlední řadě nám vytváří prostor k rekreaci či vycházkám.

Ohrožené mokřady

I přes jejich obrovský význam rozloha i kvalita mokřadů klesá. Mokřadů ubylo, protože od 50. let minulého století postupně docházelo k jejich odvodnění, přeměně na zemědělskou půdu či zastavění. V okolí vodních toků tyto prvky zmizely kvůli narovnání a zahlubování koryt, budování vodních nádrží. Pokles rozlohy rašelinišť zase ovlivnila těžba rašeliny. Kvalitu mokřadů navíc zhoršilo intenzivní zemědělství a s ním spojená eroze půdy, dále například zarůstání invazivními druhy.

Seznam českých mokřadů mezinárodního významu

  • Šumavská rašeliniště
  • Třeboňské rybníky
  • Novozámecký a Břehyňský rybník
  • Lednické rybníky
  • Litovelské Pomoraví
  • Poodří
  • Krkonošská rašeliniště
  • Třeboňská rašeliniště
  • Mokřady dolního Podyjí
  • Mokřady Liběchovky a Pšovky
  • Podzemní Punkva
  • Krušnohorská rašeliniště
  • Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa

zdroj: Nadace Partnerství
foto: Vojta Herout