Čas ukázal, že příroda dokáže udržet krok i s vysoce pokročilými technologiemi. Nejlépe je to vidět ve stavebnictví, kde přírodní materiály stále tvoří významnou a v mnoha ohledech nenahraditelnou skupinu.
Samostatnou kapitolou je ovšem dřevo, jehož historie – co by stavebního prvku – se píše minimálně tisíce let. A rozhodně to nevypadá, že by v budoucnu uvolnilo prostor umělým alternativám. Pozitivních účinků dřeva na lidský organismus či mikroklima uvnitř objektů je spousta, uvedeme ty nejzajímavější.
Dřevo proti stresu
Poměrně zásadním problémem vyspělých zemí je fakt, že lidé tráví většinu (v průměru až 90 %) svého času uvnitř budov, což má fatální dopad na psychiku. Několik analýz přitom prokázalo, že v budovách postavených ze dřeva a případně i v prostorách opatřených většími dřevěnými plochami, byla průměrná hladina kortizolu výrazně nižší než v místech, kde dřevo chybělo.
Jinými slovy vyšlo najevo, že dřevo, a to bez ohledu na to, jestli jde o obklady nebo třeba OSB desky, efektivně snižuje vnímaný stres.
Vysoká úroveň hygieny
Kdy jindy než v době probíhající pandemie hledat materiál s výjimečnými hygienickými vlastnostmi? Ukázalo se například, že na dřevěných površích, třeba palubky, si koronaviry udržují schopnost replikace pouze 12 hodin. Na površích z plastu, skla a nerezové oceli se přitom může jednat až o 96 hodin.
Další pozoruhodné vlastnosti dřeva
Mezi další cenné vlastnosti dřeva patří udržování optimální míry vlhkosti (tj. 40-70 %) po mnohem delší dobu oproti jiným materiálům, což je příznivá zpráva pro alergiky a citlivější osoby – alergenní podráždění je díky tomu mnohem nižší, než např. v prostorách opatřených sádrovou omítkou.
A když k výše uvedenému přičteme snížení dopadu na životní prostředí (oproti tradiční stavebním materiálům lze díky dřevu snížit emise až o 75 %), dostaneme výsledek, který lze jen těžko zpochybnit. Dřevo je zkrátka unikát a zaslouží si ještě více pozornosti.
Zdroj obrázku: hanohiki / Shutterstock.com
