Koukáte na točící se buben pračky a přemýšlíte, zdali by nešlo vodu, která z pračky odtéká do odpadu nějak využít?
Máte možnost ji využít například ke splachování na toaletě. To je velmi efektivní způsob využití této odpadní vody. Často se také můžete setkat s názorem, že pokud používáte ekologické prací prostředky, tak vodou z praní je možné zalévat zahrádku.
Nyní možná řadu ekonadšenců zklameme. Voda, která vytéká z pračky při praní není vhodná pro zalévání zahrádky. To ani v případě, že používáte ekologické prací prostředky. Problémem je odbouratelnost některých látek. V pracích prostředcích jsou nejdůležitějšími látkami tzv. tenzidy. Jedná se o povrchově aktivní látky, které převádějí špínu z prádla do roztoku.
Tenzidů existuje již několik desítek. Jsou to velmi složité chemické sloučeniny, které se navzájem mezi sebou velmi obtížně porovnávají. Jako kritérium porovnatelnosti proto byla určena doba jejich biologické rozložitelnosti. Ta musí být u ekologických přípravků do 7 dnů. Tak tomu také je.
Je však nutné mít na paměti, že tyto látky se rozkládají biologickou cestou, tedy za působení mikroorganismů a to nejčastěji ve vodním prostředí. Jistě jste již někdy zaregistrovali nevábnou pěnu na potoku či řece. To je známka rozkladu tenzidů. Museli byste tedy vaši vodu z pračky nejprve takto vyčistit. K tomu byste potřebovali potok, případně vlastní čistírnu odpadních vod, kde se tyto pochody simulují.
I přesto, že v půdě také žije značné množství mikroorganismů, které by nakonec tenzidy určitě také rozložily, předtím by však došlo ke změně pH půdy. Přitom by zahynulo velké množství druhů půdních organismů, které jsou nutné pro růst rostlin. Ve výsledku by zalévání vodou z pračky pro vás příliš výhodné nebylo. Máte-li však dost místa, zkuste si zřídit kořenovou čistírnu odpadních vod a pak využívat vyčištěnou vodu.
J. H.
