Reklama
24.01.2011   Stavba 1 komentář

Zelená střecha

zelenastrecha

Zelená střecha je střecha částečně nebo zcela pokrytá vegetací a půdou, nebo pěstebním substrátem vysazovaným nad hydroizolační membránu. Střecha také může obsahovat další vrstvy, jako například kořenovou bariérou a odvodnění a zavlažování. Článek se netýká střech, které jsou pouze natřené na zeleno, stejně jako střech se zeleným šindelem.

Historie

Zatravněné střechy jsou po staletí známé nejen ve studeném podnebí Islandu, Skandinávie, Kanady, USA, ale i v teplém podnebí Tanzanie . Konstrukční řešení domů se zatravněnou střechou pochází ze severní Evropy. Příkladem je islandský dům „sodhouse“ se střechou, tvořenou dvěma až třemi vrstvami rašelinových koberců uloženými na suchých větvích potažených prérijní trávou. Svislé stěny, tloušťky 60 90 cm, jsou postaveny z 10 cm vysokých travnatých koberců se zatravněnou stranou směrem dolů. Taková konstrukce udržuje v chladném prostředí teplo. Původní skandinávská zatravněná střecha má sklon od 30 ° do 45 ° a tvoří ji 20 cm silná vrstva travnatého koberce, která je uložena na několika vrstvách březové kůry. Kůra je lepená dřevěným dehtem, aby vznikla vodotěsná a nepropustná vrstva.  Nevýhodou této konstrukce je, že dehet může být rakovinotvorný a životnost střechy je jen 20 let. V Berlíně se od poloviny 19. století stavěly čtyřpodlažní bloky domů se střechami svažující se do atria „střechy z dřevěného cementu.

Výhody zelených střech

  • produkují kyslík a zadržují oxid uhličitý
  • absorbují škodliviny ze vzduch u, filtrují částice prachu a zabraňují jeho víření
  • zabraňují přehřívání střech
  • redukují výkyvy teplot mezi dnem a nocí
  • fungují jako tepelná a zvuková izolace
  • pokládají se za nehořlavé
  • zmírňují kolísání vlhkosti vzduchu
  • mají neomezenou životnost (pokud jsou odborně provedené)
  • odlehčují kanalizaci či zpomalují odtok dešťové vody
  • vytvářejí životní prostor pro hmyz
  • šíří vůni
  • působí z hlediska rekreace a odpočinku velmi esteticky
  • mohou být koncipovány i jako zahrádky pro pěstování květin a zeleniny

Nevýhody zelených střech

  • konstrukčně náročnější třeba je dokonalé provedení hydroizolační vrstvy
  • nutná menší nebo větší údržba
  • je nutné staticky zesílit nosnou konstrukci

Konstrukce

Zatravněná může být každá střecha, která unese zatížení.

Dvouplášťová střecha: mezi tepelnou izolací a zelenou střechou je vzduchová větrací mezera, která však snižuje pozitivní účinky letního chladicího efektu a zimního tepelněizolačních efektu a proto by se takové konstrukce neměly budovat.

Jednoplášťová střecha: nemá větrací mezeru, a proto je nutné pod tepelnou izolaci uložit parozábranu. Taková střešní konstrukce je nejvhodnější a nejekonomičtější pro zatravněné střechy.

Konstrukce střechy je od konstrukce zatravnění střechy oddělená dělicí, dilatační a ochrannou vrstvou proti prorůstání kořínků. Vlastní vegetační vrstvu tvoří drenážní vrstva (keramzit, kuličky z polystyrenu), filtrační vrstva (syntetická textilie, minerální nebo skleněné rohože), hydroakumulační vrstva (rašelina nebo tuhé minerální desky) a vrchní vegetační vrstva.

Typy zelených střech

Literatura zpravidla dělí zatravněné střechy na intenzivní a extenzivní.

Extenzivní střešní zeleň se skládá ze střešních konstrukcí, které mají únosnost 60 300 kg.m-2. Malá únosnost podmiňuje zeleň a rostliny rozšiřující se do plochy jako jsou trvalky, skalničky a Suché rostliny, které snesou extrémní podmínky střídání tepla, sucha a mrazu. Podrobněji se extenzivně střechy dělí podle tloušťky substrátu. Pro mechy a koberce trávy je nutná tloušťka substrátu 3-6 cm. Skalničky a osázena tráva potřebuje substrát 6-15 cm hrubý a plazivé rostliny 15-20 cm. Jednou ze skalniček, která se používá, je například netřesk střešní.

Intenzivní střešní zeleň se realizuje na konstrukcích, které mají únosnost až 1000 kg.m-2, takže je možné použít zeminu v tloušťce 1 až 1,3 m, která je vhodná pro vytvoření zahrady s použitím květin, keřů a nízkých stromů. Taková konstrukce střech umožňuje uplatnit nadzemní nebo podpovrchové zavlažování.

Rozdělení střech podle sklonu střešní roviny

Ploché střechy se sklonem do 5 ° jsou náchylné na poškození. Zatravnění jim poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy a prodlužuje jejich životnost. Zastřešení je vystaveno silným výkyvům vlhkosti a tím vzniká nebezpečí, že půda bude trpět nedostatkem kyslíku. Aby se zabránilo vysychání, nesmí se opomenout drenážní vrstva pro odvod vody. Obvyklá konstrukce takovéto střechy se skládá ze střešního pláště, ochranné vrstvy, drenážní vrstvy, filtrační vrstvy, substrátu a vegetace. Pro obytné domy, stavby pro sociální účely, továrny a skladovací haly jsou tyto střechy příliš drahé.

Střechy s mírným sklonem (3° až 20°) jsou hospodárnější než ploché střechy. Substrát s obsahem hrubozrnným částic pracuje jako akumulátor vody a přebytečnou vodu odvádí. Substrát není třeba zajišťovat proti sesuvu.

Střechy s velkým sklonem (20° až 40°) musí mít substrát zajištěn proti sesuvu. Ostatní konstrukce střechy je stejná jako při střeše s mírným sklonem.

Strmé střechy se sklem větším než 40° využívají pro zajištění substrátu konstrukci islandských střech s travnatými koberci. Koberce jsou uloženy ve dvou vrstvách, přičemž první vrstva je travnatou plochou položena směrem dolů a tvoří substrát pro horní vrstvu. Jiným řešením této střešní konstrukce je použití střešních tašek naplněných 9l substrátu, které slouží jako nosiče vegetace. Velmi účinným systémem ochrany proti sesuvu je použití skládaného roštu z profilů z recyklovaného plastu.

zdroj: Wikipedie

Komentáře

  • Díky za tento vynikající článek o zelených střechách. Opravdu zajímavé čtení.

Zanechte komentář

Můžete využít tyto HTML značky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

for waste
for arch

Odběr novinek

Odkazy

Partneři

E15
Stirling Energy s.r.o.
Třetí ruka
Viesmann
Výstava Bydlení