Vivisekce, pro někoho možná slovo zcela neznámé, je ve slovníku cizích slov vysvětleno jako: „pokusný operační zákrok na zvířeti bez znecitlivění“. Trochu nadnesená definice by se také dala zjednodušit na prosté „pitvání zvířat za živa“ (vivo=živý, sekce=pitva). Pak by byla ještě výstižnější, a možná by se více lidí začalo zajímat o její problematiku.

Zajisté hodně lidí ví, že velké množství výrobků, co mají doma, muselo být někým schváleno, většinou však netuší, jaká cena za to byla zaplacena. A to nemluvím jen o smrti zvířat, na kterých byla chemikálie testována, ale i o jejich nesmírném utrpení a nelidském zacházení, kterému byli podrobeni.

Nejčastěji prováděnými testy jsou například Draizův oční test, neboli test dráždivosti oka, pro který jsou nejběžněji používáni králíci. Králíci jsou uvázáni tak, aby jim byl znemožněn jakýkoli pohyb, trvá 72 hodin a za celou dobu není zvířeti poskytnut tišící přípravek, natož pak narkóza, protože by „zkresloval“ výsledek.

Test LD50 – akutní dermální toxicity nebo také „poloviční smrtelné dávky“ se provádí vždy na skupině zvířat jednoho druhu a snaží se nalézt dávku, po které zemře přesně polovina jedinců. Test teratogenity je jedním z dlouhodobých testů. Březím potkanům je podávána látka s cílem zjistit, jak moc poškozuje plod matky. Test způsobuje narození až deseti tisíců zdeformovaných mláďat. A takto bych mohla ještě chvíli pokračovat: test dráždivosti kůže, test orální toxicity, test inhalační toxicity a test karcinogenity jsou dalšími běžně prováděnými testy na zvířatech.

První pokusy na zvířatech jsou známy již z 16. stol. n. l., kdy William Harvey užíval pro studium různých fyziologických funkcí želvy, hady, ptáky, ryby a prasata. Operace bez anestezie i vivisekce patřily mezi běžné pracovní metody.

Od té doby však vědci vynalezli již spoustu nových alternativních metod, kterými by se dala drtivá většina experimentů na zvířatech nahradit. Víme tedy, že výzkum by mohl pokračovat i bez zvířat a jejich utrpení. Navíc jsou tyto metody mnohdy rychlejší, levnější a můžeme pomocí nich získat také efektivnější výsledky. Testovat lze nejenom na lidské placentě, mikroorganismech nebo buněčných kulturách, ale výsledky lze získávat i matematickými a počítačovými modely.

V České republice jsou práva zvířat chráněna zákonem č.246/1992 Sb. a v EU upravuje používání pokusných zvířat směrnice 86/609/EEC. V legislativě je zmíněna povinnost použít alternativní metodu místo pokusu na zvířeti vždy, když je schválená a k dispozici. Ovšem jako ve většině případů lze v zákonech najít skulinky a stále mnoho firem testuje na zvířatech. Dle aktuálních informací od organizace PETA mezi ně patří bohužel i tak zvučná jména jako jsou: Mary Kay, Maybeline, Max Factor, L´Oreal, Johnson & Johnson, Bausch + Lomb, Estée Lauder a další.

Hana Blahoutová