Plýtvání potravinami ve Švédsku a České republice

brambora_plisen

Plýtvání potravin je jedním ze závažných problémů naší civilizace. Podle Organizace pro zemědělství a výživu se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla, celkové číslo je pak 1,3 miliardy tun potravin, což je množství, které by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí. To má však nejen ekonomický, ale také ekologický dopad. Tržní cena potravin, která se ročně na světě vyhodí, odpovídá HDP Švýcarska, tedy přes 685 miliard USD. Výroba jídla patří mezi odvětví s největším množstvím vypouštěných emisí oxidu uhličitého, které nepříznivě ovlivňuje globální oteplování. Množství vyprodukovaných, ale nezkonzumovaných potravin vyprodukuje celosvětově 3,3 Gt CO2, větší uhlíkovou stopu zanechávají už jen USA a Čína.

Plýtváním potravin plýtváme také vodou a mnoha dalšími zdroji, které byly na výrobu potravin použity, energií, půdou, lidskou prací, pohonnými hmotami apod. Například k výrobě jednoho litru mléka je potřeba 900 litrů vody a při výrobě jednoho kila hovězího masa je spotřebováno 15 500 litrů vody. Plýtvání jídlem a vodou je však také problémem etickým. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) trpělo podvýživou v roce 2014 11% lidstva a dle nových zpráv se potravin nedostává ve Venezuele a v mnoha afrických zemích se potýkají s hladomorem. Téma je tak o to více palčivé.

Kolik se plýtvá ve Švédsku?

Švédsko je zemí, kde je téma plýtvání potravin dlouho diskutovaným tématem. Země se problémem aktivně zabývá, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Úřad pro potraviny a mnoho dalších institucí pravidelně provádí průzkumy a statistiky, snaží se o osvětu veřejnosti a jsou vytvářeny další užitečné podklady. Pojďme se tedy na tyto statistiky podívat.

Ve Švédsku se ročně vytvoří cca. 1,3 milionů tun potravinového odpadu, přičemž je v této statistice z roku 2014 také poprvé zahrnut potravinový odpad z primární produkce a také tekutý potravinový odpad, který nekončí v koši, ale je vylit do odpadu. Na osobu to pak činí 134 kg ročně, přičemž domácnosti jsou zodpovědné absolutně největším dílem s 941 000 tunami ročně. Domácnosti jsou tedy zodpovědné 76%, následují gastronomická zařízení s 10%, primární produkce v zemědělství a rybolovu se 7%, proces výroby má na svědomí 5% potravinového odpadu a obchody 2%. V tomto odpadu je však zahrnut nevyhnutelný potravinový odpad, tedy potraviny, které se zničí nebo se zkazí dřív, než se dostanou ke spotřebiteli. To může být způsobeno komplikacemi během sklizně, zpracování, balení, transportu apod. Naproti tomu plýtvání znamená, když obchodník či spotřebitel z nějakého důvodu potraviny vyřadí, ač jsou stále vhodné ke spotřebě. Právě tohoto přebytečného a zbytečného potravinového odpadu se ve švédských domácnostech vyprodukuje 442 000 tun ročně, což je v přepočtu 45 kg na osobu ročně, plýtvání v restauracích pak 2 kg/os/rok, v obchodních řetězcích je 2kg/os/rok a plýtvání v jídelnách tvoří 1 kg/os/rok.

Nejvíce se plýtvá zeleninou a ovocem, což tvoří 35% z celkového počtu, následován zbytky z oběda či večeře – 23%, 13% se zbytečně vyhodí maso, 12% pečivo a 17% zahrnuje ostatní potraviny. Z tekutého odpadu se pak nejvíce plýtvá kafem/čajem – 38%, mléčnými výrobky – 25%, 16% jiný tekutý odpad následovaný ostatními nápoji.

Výsledek ukazuje, že 70% jídla/pití se vyhazuje z toho důvodu, že zbylo z oběda/večeře či jeho přípravy, 26% že potraviny byly staré nebo bylo prošlé datum spotřeby a 4% z jiného důvodu.

Vyhazuje nejvíce domácnost o jednom člověku – 32 kg/osoba/rok, následuje 2 a 3-členná rodina se 24 kg ročně, 4-členná – 24 kg, 5-členná rodina pak vyplýtvá ročně „pouze“ 15 kg potravin.

Plýtvání potravin v České republice

Srovnání s Českou republikou není snadné, není zde totiž takové množství dat jako ve Švédsku. Ministerstvo životního prostředí nicméně publikovalo tento rok „Průvodce předcházením vzniku odpadů z potravin v soukromém sektoru pohostinství a stravování“, kde jsou uvedeny statistiky provedené, ale také data vztahující se přímo k České republice a cenné rady jak plýtvání předcházet. Ročně se zde znehodnotí 829 851 tun potravin, což představuje cca 80 kg na osobu. Odhaduje se, že průměrný Čech za život vyhodí více než 5 300 kg jídla. Nejvyšší díl na tomto vyhazování má proces výroby – 44%, následován domácnostmi – 31%, gastronomická zařízení 15% a obchody 11%.

V domácnostech se tedy ročně vyhodí 254 000 tun potravin, což je přibližně 25 kg na osobu ročně. Plýtvá se nejvíce ovocem a zeleninou 27%, nápoje 17%, pečivo 11%, zbytky uvařených jídel 10%, mléko a mléčné výrobky 10%, maso 7% a ostatní.

Nejčastěji se vyhazuje jídlo z toho důvodu, že zkažené či plesnivé, následuje důvod, že bylo prošlé datum spotřeby či doba minimální trvanlivosti. Až poté následuje důvod, že je uvařeno příliš mnoho jídla a respondenti dotazníku také uvedli, že jídlo vyhodili z důvodů nesprávného skladování.

Kdo plýtvá nejvíce?

Stejně jako ve Švédsku, i u nás nejvíce plýtvají lidé nižšího věku, zejména 20-29 let a občané s vyššími příjmy domácnosti nad 40 000 korun. Na druhé straně pak stojí lidé starší 60 let a u občanů s příjmem domácnosti do 14 000 Kč, kteří potraviny vyhazují velmi zřídka či vůbec. Plýtvání je běžnější u studentů, žen v domácnostech či vedoucích zaměstnanců. Naproti tomu nepracující důchodci a nezaměstnaní uvádí, že nevyhazují potraviny téměř vůbec.

Zdá se, že Česká republika je na tom o mnoho lépe než Švédsko. Je nutné si však uvědomit, že i tak je to velice vysoké číslo, které je nutné snížit. Je potřeba se zamýšlet při nákupu potravin, nenechat se zlákat slevovými akcemi, které jsou jedním z důvodů, kdy zlevněné jídlo končí v koši. Je dobré vědět, jak potraviny správně skladovat, aby nedošlo k brzkému znehodnocení či vědět, že označení potravin „minimální trvanlivost“ je pouze orientačním označením pro spotřebitele, ale neznamená to, že jídlo není jedlé. Na internetu lze najít také užitečné tipy, jak naložit se staršími potravinami a znovu je použít jako plnohodnotnou součást pokrmů. Hledat můžeme jak v již zmiňovaném dokumentu Ministerstva životního prostředí, tak i na stránkách www.potravinypomahaji.cz či www.zachranjidlo.cz.

autor: Darina Kozáková
foto: pixabay.com
zdroje: zde

Komentáře

  • Díky za zajímavý článek, byla bych řekla, že to u nás je nejhorší z celé Evropy a ono ne. :)

  • Taky jsem proti plýtvání potravinami ale nutno říct že nepýtvat je dost těžké Prostě občas i když to hlídame celá rodina putuje do koše i čtvrtka plesnivého chleba, zkažená paprika a tak. Jak to hlídat více netuším.

  • Odkud se prosím vás berou ty hausnumera týkající se množství potravin vyhazovaných v domácnostech?

  • Celospolečenské řešení otázky plýtvání potravinami je součástí udržitelného rozvoje (UR). UR není jen cílovým stavem rozvoje společnosti, ale je trvalým procesem. „Fenomén“ Food Wasting (Food Waste)se v poslední době dostává i do podvědomí široké veřejnosti včetně mladé generace. Zapojení této generace (např. studentů) do šetření o plýtvání v jejich rodinách-domácnostech je velmi dobrým počinem i přínosem. Plýtvání potravinami v domácnostech je vidět jako negativní jev, ke kterému těžko zůstat lhostejní

Zanechte komentář k Ivet Zrušit komentář

Můžete využít tyto HTML značky: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Odkazy

Partneři

Uklidme Cesko
Viesmann
Výstava Bydlení