Nákup vánočních stromků v květináči je často motivován záměrem po svátcích zasadit stromek do lesa a přispět k obnově lesů. To však má svá pravidla. Do lesa lze dle platné legislativy zasadit pouze některé druhy dřevin a výhradně se souhlasem vlastníka. Upozorňuje na to Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL).

„Vítáme zájem veřejnosti o stav lesů v České republice. Nelze však do lesa jen tak přinést stromek a zasadit ho,“ upozorňuje Jiří Svoboda, předseda SVOL. „Každý les někomu patří, takže v zásadě je to stejné, jako kdybyste někomu vysazovali partyzánsky něco na zahradě. Některé dřeviny, hojně prodávané jako vánoční stromky v květináči, například jedle kavkazská a smrk pichlavý, jsou navíc tzv. nepůvodním druhem, popř. křížencem a k jejich výsadbě mimo zastavěné území obce je zapotřebí povolení orgánu ochrany přírody.“

Pravidla pro následnou výsadbu vánočních stromků zakoupených v květináči se podle JUDr. Martina Flory, odborného spolupracovníka SVOL, liší především v závislosti na tom, kde se nachází pozemek, na nějž má být stromek vysazen, a o jaký druh dřeviny a pozemku se jedná.

Pro občany platí:

  • Při výsadbě na vlastních pozemcích je významné, zda jde o pozemek v zastavěném území obce či nikoliv. S určitou mírou zjednodušení platí, že výsadba v zastavěném území obce je nejsnazší, neboť zde mohou být vysazovány vánoční stromky všech druhů dřevin kromě invazních nepůvodních druhů jako je například borovice vejmutovka, které ale jako vánoční stromky využívány nejsou.
  • V případech, kdy má výsadba probíhat mimo zastavěné území, je pro dodržení zákonných pravidel rozhodující, zda vysazovaný vánoční stromek je původním nebo nepůvodním druhem, popř. křížencem. Nepatří-li stromek mezi původní druhy, jimiž jsou smrk ztepilý, borovice lesní a jedle bělokorá, je k výsadbě mimo zastavěné území obce zapotřebí povolení orgánu ochrany přírody.
  • Při výsadbě je současně zapotřebí vzít v úvahu, k jakému účelu je příslušný pozemek využíván. Jde-li o součást zemědělského půdního fondu, musí výsadba odpovídat charakteristice druhu pozemku dle katastru nemovitostí; vhodné jsou v tomto ohledu zejména zahrady.
  • Jde-li o pozemek určený k plnění funkcí lesa, lze výsadbu provést pouze na vhodných stanovištích, při dodržení pravidel pro přenos reprodukčního materiálu a navíc pouze tak, aby byla splněna povinnost vlastníka lesa vést evidenci původu stromku. Zda je stanoviště pro výsadbu vánočního stromku příslušného druhu vhodné se dá ověřit v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově; z těchto dokumentů může současně vyplynout, že k výsadbě nepůvodního druhu není zapotřebí povolení orgánu ochrany přírody.
  • K výsadbě je možno použít pouze stromky pocházející ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídajícího výškového pásma.
  • Dále je nezbytné, aby byl stromek vybaven průvodním listem vystaveným podle zvláštního zákona (zákon č. 149/2003 Sb.). Výjimkou je, pokud stromek pochází z lesního porostu majícího téhož vlastníka, jako pozemek vybraný k výsadbě – v takovém případě postačí čestné prohlášení vlastníka.
  • Vánoční stromek je možno vysadit i na pozemku cizím. Pro takový případ platí všechna pravidla popsaná shora s tím, že k vysazení je navíc zapotřebí i souhlas vlastníka příslušného pozemku.

Pro toho, kdo chce vánoční stromek vysadit zpátky do lesa, je nejvhodnějším řešením zakoupit stromek přímo u vlastníka, který stromečky za tímto účelem přímo pěstuje a pod jeho odborným dohledem zasadit na vhodné lokalitě. Příkladem takové úspěšné akce je iniciativa společnosti Lesy města Brna. Více jak 1300 stromků v květináči původního druhu jedle bělokoré bylo ve školkách na Babím lomě vypěstováno pro zájemce, kteří si svůj vánoční stromek chtějí na jaře vysadit ať již na svém pozemku nebo na tradiční akci pro výsadbu těchto stromků v brněnských lesích, která se bude konat v dubnu 2024 na Babím lomě. Podobnou možnost nabízejí také Lesy hlavního města Prahy i další nestátní vlastníci lesů.

Zdroj: SVOL
foto: Anna Hunko, unsplash