Předchozí dva díly seriálu mapovaly základní vitamíny a poskrovnu i ty, které ještě nejsou součástí všech příruček a učebnic.

Dnešní speciál se bude naopak věnovat těm, jež se sice k vitamínům často přiřazují, ale někteří odborníci o nich mluví spíše jako o vitagenech.

Vitageny slovníky svorně charakterizují jako stavební látky organismu a zdroj energie, potřebné v gramovém množství.

V označování těchto ,,nepravých vitamínů“ nepanuje úplná jednota a látky jsou často známé pod více názvy.

Mezi vitageny bývají někdy řazeny i Kyselina lipoová (B13) a Kyselina pangamová (B15), uvedené v předchozím díle.

K dalším patří například vitamin B4 – Adenin, spojovaný s Kyselinou listovou, zlepšuje náladu, působí pozitivně na pleť, krevní oběh i střeva. Najdeme ho v mléce, celozrnném pečivu, vejcích, kvasnicích nebo arašídech.

Vitamin B8 – Inositol chrání především játra a jako antioxidant působí protinádorově, podpoří nás též v boji proti ekzémům a zlepší zažívání. Vyskytuje se například v droždí, celozrnné mouce, ovesných vločkách, mléce, kukuřici nebo rýži.

Vitamin B10 – Kyselina paraaminobenzoová (PABA, někdy též označovaná jako Vitamin L), jedná se o součást Kyseliny listové (B9), regeneruje, pomáhá při vyšším krevním tlaku a depresích a chrání před negativními účinky ozonu. K hlavním zdrojům patří kvasnice, vejce, rýže, otruby nebo melasa.

Vitamin B11 – Cholin, působí pozitivně proti cholesterolu a ocení ho i naše nervy a oči, nejvíce ho nalezneme ve žloutcích, dále v mléce a droždí, lecitinu, listové zelenině nebo obilných klíčcích či oříšcích.

Vitamin B17 – Laetril, amygdalin, obsahuje kyanid jako přirozenou součást jader ovoce a mandlí, v mírném množství působí jako prevence a nástroj proti rakovinovému bujení. Nejlepším zdrojem jsou mandle, dále jádra meruněk, třešní, švestek, ale nalezneme ho třeba i v malinách nebo luštěninách.

 

Autor: Žaneta Pixová