Výjimečné tovární komíny v ČR

Jeden z nejpropracovanějších a nejhezčích továrních komínů se nachází v Dolní Smržovce, kde na konci 19. století byla vybudována přádelna firmy Johanna Priebsche zvaná Klášter, kde název plně koresponduje s impozantní architektonickou kvalitou fasád a přilehlého komínu.

Komín je vysoký 58 metrů, přičemž skoro polovinu výšky tvoří podstavec v několika úrovních, které se liší materiálovým řešením a použitými ornamenty. Na poslední osmibokou úroveň soklu nenásilně navazuje válcový dřík vyzděný ze žlutých radiálních cihel a na něm sedí mohutná ozdobná hlavice. Komín byl ještě v roce 2007 funkční, podnik ale není schopen konkurovat levným asijským dovozcům. Klášter se tedy zavírá a jeho osud je zatím nejasný.

10 km jižně od Smržovky, a to v Železném Brodě, byla v polovině 19. století u náhonu řeky Jizery vybudována přádelna bavlny továrníka Johanna Liebiega, která se stala největší svého druhu v regionu. V areálu se nacházejí dva vertikální skvosty – jeden komín z roku 1867 – 52 metrů, dodnes je funkční, druhý pravděpodobně z konce 19. století, který je zakonzervovaný, jeho hlava byla ubourána a současná výška tak činí 49 metrů. Na první pohled komíny upoutají především mohutnými podstavci, opět v několika úrovních oddělenými prolamovanými, bohatě profilovanými římsami a patinou svých cihel. Postavce jsou ve své podstatě čtvercové, ale v rozích jsou prolamovány a jsou v nich vyzděny malé niky. Dříky jsou oktagonální vyzděné z plných cihel a doplněné po výšce několika vystupujícími malými klenbami.

V Aši poblíž centra začala ve 40. letech 19. století výstavba textilní továrny společníků Geipel & Jäger. Továrna se stavěla na etapy, pravděpodobně v 80. letech 19. století byla přistavěna přádelna a kotelna se svým 38 metrů vysokým komínem. Komín má nezvykle štíhlý vysoký podstavec na čtvercovém půdorysu z červených pálených plných cihel se žlutě omítanými nikami (tato kombinace materiálů a barev je v tomto kraji tradiční). Dřík kruhového profilu je vyzděný z plných cihel a je přerušen několika průběžnými římsami, komín zakončuje mohutná ozdobná hlava ve dvou úrovních. Poblíž se nachází ještě další dva architektonicky podobné komíny (neméně skvostné), pravděpodobně od téhož stavitele. Jeden z nich patřil k barevně z roku 1858 a v současné době panuje sám bez své továrny nad parkovištěm u dvou nákupních středisek a benzínové pumpy.

Na pražském Žižkově (část Parukářka) lze nalézt zbytky továrny na střelné zápalky a náboje pánů Selliera a Bellota z roku 1870, která je taktéž známa dle svého výrobního sortimentu jako Kapslovna. Čtyřicetimetrový komín má mohutný podstavec na čtvercové základně, na něj navazuje oktagonální dřík se zdobnou hlavou. Po původní továrně zbylo jen několik budov a komín, který je zakonzervovaný a ve výborném stavu. Zbylé původní stavby Kapslovny včetně komínu jsou neuctivě pohlceny okolní novou residenční zástavbou z roku 1998.

Jedním z nejstarších komínů v Praze a celé ČR vůbec je komín strojírny v Karlíně – tzv. Rustonky. 42 metrů vysoký oktagonální komín pochází z poloviny 19. století. Osmiboký podstavec zakončený římsou byl původně napůl odhalen venku ve štítu kotelny, po roce 1900 byl obklopen přístavbou, je tedy viditelný pouze dřík, který vyčnívá ze střechy a je spoutaný červenými stahovacími obručemi zakončený omítnutou hlavou. Areál je v roce 2007/2008 v demolici, povede tudy silniční průtah Rohanské nábřeží – Voctářova a na zbylém území budou postaveny multifunkční budovy. Komín s kotelnou by měl zůstat jako připomínka tehdejší slavné historie známé pražské strojírny.

Na kraji Blanska se při řece Svitavě nachází poslední zachovaná železárenská huť z 19. století. Klamova huť byla vystavěna v roce 1855 a svým vzhledem připomíná spíše hrad, čemuž napomáhá především cihelný komín s ochozem, který je ukončený nástavcem a obojí je opatřeno historizujícím cimbuřím. Komín se tak řadí mezi českou raritu. Část objektu příslušející komínu je opravena a je v ní zřízena prodejní expozice umělecké litiny. Objekty jsou kulturní památkou.

zdroj: Wikipedie